Přeji Vám krásné ráno.
Ráda bych s Vámi sdílela článek, jenž jsem psala asi před dvěma lety na svém facebooku. Jeho téma je silné a důležité k nalezení vnitřní svobody. Proto se k němu vracím i teď, třeba někomu může zase pomoci.
Takže….
Pocit viny a jeho vymazání ze svého života
Včera mi byla položena otázka mojí kamarádkou, která se momentálně potýká s otázkou pocitu viny a jejími bolestnými projevy ve své duši. Tento týden jsem o vině mluvila i s jednou klientkou. A tak myslím, že to zajímá mnoho lidí.
Pocit viny je jen pocit, který nám byl uměle vytvořen výchovou našich rodičů, opatrovníků a dalších, jenž ovlivnili náš život a náš postoj k sobě samým. Není důvodem se na ně zlobit. Oni sami tak byli vychování a tak jen kopírují vzorec svých rodičů.
Mnoho z nás zažilo výchovu v které je důležité po svém pochybení, zažít trest. A hlavně pocit viny, protože když se neobviníme, tak nedostatečně odčiníme svoji chybu. A pokud dostatečně nebudeme za svoji chybu trpět, nejsme dost pokorní a nezasloužíme si lásku sami od sebe natož od druhých.
Tento bolestný vzorec, který trápí hodně lidí. Je jedním z těch co jsou začarovaným kruhem a bludištěm našich nešťastných a bolavých duší.
Myslím, že je tedy důležité si položit otázku? MÁ VINA PRO NÁS NĚJAKÝ PŘÍZNIVÝ DOPAD? POMÁHÁ NÁM V NĚČEM?
Proč bychom se tedy měli trápit? Sebebičovat? A zažívat bolest duše, která se při hlubším prožívání zarývá do našeho fyzického těla a projevu se nám na našem zdraví?